|
|
Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy
Žilková, Markéta ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy se zabývá chrámy, které v současné době patří do říčanské farnosti a volně tak navazuje na bakalářskou práci Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech. Na začátku je stručně představena historie farnosti. Práce je rozdělena do kapitol podle jednotlivých kostelů. Po historickém úvodu následuje vývoj architektury, chronologicky řazený popis vnitřní malířské a sochařské výzdoby a církevního užitého umění, které se v jednotlivých chrámech nachází. Mezi nejvýznamnější památky patří původní rotunda v Kostelci u Křížků, gotické fresky v Oleškách a Kostelci, obraz Archanděla Rafaela s malým Tobiášem od Karla Škréty v Kostelci, barokní oltář v Tehově a klasicistní náhrobek arcibiskupa Salm-Salma v Kamenici. Přínosem diplomové práce je kromě podrobného souhrnného přehledu nalezení analogií (především podobnost otického a kunického gotického presbytáře, barokní přestavby tehovského a kolovratského kostela a barokních oltářů v Kostelci u Křížků a Kamenici), datace barokních fresek v presbytáři chrámu v Kostelci, zjištění provenience tehovského oltáře a zpracování historie menších obcí (zvláště Otic).
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Počátky sakrální architektury v západních Čechách. Kapitoly z církevní archeologie
Čechura, Martin ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Hauserová, Milena (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Cílem práce je výzkum nejstarší sakrální architektury na příkladu jednoho regionu - západních Čech. Zatímco dosavadní historické bádání předpokládalo, že nejstarší kostely byly stavěny na správních hradech a tvořily základ velkofarního systému, archeologické prameny ukazují jiný obraz. Už v průběhu 11. století máme doloženo množství kostelů v krajině. Sledován je jejich vztah ke starším pohřebištím. Oproti předpokladu diskontinuity mezi staršími řadovými pohřebišti a kostelními hřbitovy se ukazuje, že v řadě případů existovala přímá prostorová souvislost. Kostely byly zakládány v místech staršího osídlení, stejně jako na místech starších hřbitovů. Archeologický výzkum doložil dřevěné stavby i náročnou kamennou architekturu. V několika případech se podařilo doložit prostorovou a funkční souvislost s rezidencí. V řadě případů se podařilo prokázat větší stáří kostelů, resp. bylo zjištěno, že jim předcházela starší stavba. Poloha některých kostelů na významných cestách a hranicích naznačuje i jejich symbolickou úlohu. Výsledky archeologických výzkumu vedou k otázkám, kdo byli stavebníci těchto kostelů a jaká byla jejich role ve společnosti. Zásadně se tak mění i pohled na počátky christianizace raně středověkého obyvatelstva i individuální konverzi elit. Klíčová slova: církevní archeologie - sakrální...
|
|
|
Zaniklé sakrální stavby královského města Znojma a blízkého okolí
Kočí, Jan ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
NÁZEV: Zaniklé sakrální stavby královského města Znojma a blízkého okolí AUTOR: Bc. Jan Kočí KATEDRA (ÚSTAV): Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Dušan Foltýn ABSTRAKT: Obsahem mé diplomové práce je shrnutí všech dosud objevených sakrálních staveb na území královského města Znojma, které se do současné doby nedochovaly, byly zničeny nebo přestaveny. Postupně jsou popsány zaniklé stavby velkomoravské, středověké i novověké. Speciální část tvoří kapitola o zaniklých sakrálních stavbách hřbitovních. Zaniklé sakrální stavby Znojma byly studovány z pohledu historického, architektonického a z pohledu současného stavu a využití. Osobním přínosem do této práce je restaurátorské hledisko a naznačení možností ke zlepšení dané situace. Ke studiu byly použity primární prameny z archivních sbírek ve Znojmě, česká i německá regionální literatura, soubory dobových periodik, pohlednic i sekundární literatury moderní. Také bylo využito možnosti konzultací s místními historiky, a osobní navštívení všech popisovaných lokalit pro vytvoření vlastního náhledu a fotografií. Tato diplomová práce není prvním soupisem zaniklých sakrálních staveb ve Znojmě, je však prvním kompletním soupisem zaměřeným přímo na toto téma. KLÍČOVÁ SLOVA: Zaniklé, Kostely, Kaple, Synagogy, Znojmo
|
|
|
Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy
Žilková, Markéta ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy se zabývá chrámy, které v současné době patří do říčanské farnosti a volně tak navazuje na bakalářskou práci Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech. Na začátku je stručně představena historie farnosti. Práce je rozdělena do kapitol podle jednotlivých kostelů. Po historickém úvodu následuje vývoj architektury, chronologicky řazený popis vnitřní malířské a sochařské výzdoby a církevního užitého umění, které se v jednotlivých chrámech nachází. Mezi nejvýznamnější památky patří původní rotunda v Kostelci u Křížků, gotické fresky v Oleškách a Kostelci, obraz Archanděla Rafaela s malým Tobiášem od Karla Škréty v Kostelci, barokní oltář v Tehově a klasicistní náhrobek arcibiskupa Salm-Salma v Kamenici. Přínosem diplomové práce je kromě podrobného souhrnného přehledu nalezení analogií (především podobnost otického a kunického gotického presbytáře, barokní přestavby tehovského a kolovratského kostela a barokních oltářů v Kostelci u Křížků a Kamenici), datace barokních fresek v presbytáři chrámu v Kostelci, zjištění provenience tehovského oltáře a zpracování historie menších obcí (zvláště Otic).
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Vývoj kultu sv. Víta v českých zemích a jeho ohlas v uměleckých památkách jižních Čech
BICAN, Martin
Práce se věnuje kultu sv. Víta a jeho ohlasu ve výtvarném umění Čech. První kapitoly se zabývají životem tohoto světce, jeho uctíváním v Evropě a nejstaršími písemnými památkami, které se o něm zmiňují. V následujících kapitolách je uveden vývoj svatovítského kultu a jeho import do Čech, dále pak přehled jeho ikonografie v evropském výtvarném umění. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány svatovítským stavbám na území Čech, se zvláštní pozorností zaměřenou na památky v Jihočeském kraji.
|
|
| |
|
|
Kult sv. Jana Nepomuckého a vybrané nepomucké památky v jižních Čechách
VYBÍRALOVÁ, Zuzana
Tématem mé bakalářské práce je kult svatého Jana Nepomuckého, zemského patrona a mučedníka. Nejdříve se zaměřuji na jeho život a tragickou smrt, posléze přecházím k mapování a popisu vývoje kultu. Tuto část nadále rozšiřuji kapitolami týkajícími se svatojánských slavností, homiletic a písní. Dále se zabývám světcovou ikonografií, kterou doplňuji o příklady světcova vyobrazování v solitérních výjevech a narativních cyklech. Ucelený přehled o rozšířenosti svatojánských památek uvádím v následující části práce, kde obecně představuji jednotlivé nepomucké kostely v Praze a jednotlivých krajích Čech. V poslední kapitole se pak věnuji popisu konkrétních kostelů sv. Jana Nepomuckého v Jihočeském kraji, jež řadím chronologicky od nejstarších k nejmladším.
|
|
|
Latinské nápisy města Českých Budějovic
FROJDOVÁ, Marie
Práce se zaměřuje na rozbor latinských nápisů na katastrálním území Českých Budějovic. Latinské nápisy v Českých Budějovicích pochází převážně ze 17. a 18. století a jsou spojené se sakrálními předměty, budovami a sochami. Nápisy v nebo na budovách často obsahují chronogram, ze kterého zjistíme rok výstavby nebo přestavby (např. na kostele svaté Anny je letopočet přestavby kláštera, na radnici, na vinotéce, kostele sv. Mikuláše). Chronogram najdeme i na náhrobcích, kde z textu zjistíme rok úmrtí nebo zhotovení náhrobku pro zemřelého (kostel Obětování Panny Marie). Velmi často se s chronogramem potkáváme u nápisů pod sochami od Josefa Dietricha. U Mariánského sousoší byl zjištěn rozdíl v textu, který byl navrhnutý městskou radou (1715 podpis smlouvy) a skutečným textem (1716 zhotovení sousoší). Při tvorbě chronogramu se mění text a při překladu je nutno domýšlet, co je správné. Zvláštní jsou nápisy psané v beuronském slohu (kostel Panny Marie Růžencové, Kostel Jana Nepomuckého a kostel Božského srdce Páně). Nápisy obsahují texty z bible, také z Vulgaty, zkratky, znaky, a proto se obtížně překládají. Nejčastěji jsou citovány kapitoly z knihy Sírachovec, která obsahuje poučná moudra. Latinské nápisy také oslavují dárce (Kalvárie Terezie Aichlerová), panovníky (radnice Karel VI) nebo původce díla (Kostel Panny Marie Růžencové Klement Petr). Nápisy ze současnosti se váží k budovám, na kterých jsou napsány (archiv písmo, univerzita vzdělání).
|
host ::
RSS.